Šmouhy na skle nevznikají většinou proto, že by čistič byl špatný. Vznikají proto, že voda zaschne dřív, než ji stihnete setřít, že na skle zůstane mastný film, nebo že se špína z rámu při oplachu přelije zpátky na čisté sklo. Když po létě uklízíte před podzimem, vyplatí se jít od horní části k dolní a od nejhrubší špíny k nejjemnější. Tady je postup, který funguje na běžný byt i na rodinný dům.
Kdy okna mýt a kdy raději ne
Nejhorší volba je poledne na přímém slunci. Sklo se ohřeje, čisticí roztok na něm zasychá během několika desítek vteřin a šmouhy máte hotové dřív, než se dostanete k rohu. Ideální je zamračený den bez deště, nebo doba, kdy okno není osluněné: ráno na západní straně, odpoledne na východní. Mrzne-li, voda na skle přimrzá a rám se hůř suší, takže se mytí přesouvá na jindy.
Před podzimem má mytí ještě jeden důvod. Až se zatopí a okna začnou v chladných ránech rosit, poznáte, kde je rám špinavý nebo těsnění zanesené. Čisté a suché těsnění pak déle drží tvar, o čemž se dočtete i v článku o tom, kdy okna přestávají chránit.
Co si připravit
- dvě vědra nebo velké misky: jedna s čisticím roztokem, druhá s čistou vodou na oplach hadru;
- jemný čisticí prostředek na nádobí nebo speciální čistič skel (u obou stačí malé množství, nadbytek pěny je častá příčina šmouh);
- stěrka na okna s čistou gumou, mikrovláknový hadr, který nepouští chlupy, a suchý hadr na dosušení;
- měkký kartáček (třeba zubní) na drážky a rohy, staré noviny nebo papírové utěrky na závěrečné doleštění;
- vysavač s úzkou hubicí na prach v drážkách a na žaluzie.
Ubrusy a ručníky podložte pod parapet. Voda z rámu jinak steče na omyvatelné plochy, ale také na dřevěný nábytek nebo na koberec.
Postup krok za krokem
1. Nejdřív suché čištění
Vysajte prach z rámu, z drážek a z parapetu. Pokud to přeskočíte a začnete rovnou mokře, prach se změní v šedou břečku a ta se rozetře po skle. Odpadky, uschlé mouchy a pavučiny z rohů vyndejte kartáčkem.
2. Rámy a těsnění před sklem
Rámy se myjí jako první, protože z nich při oplachu stéká voda. Použijte vlažnou vodu s troškou jemného prostředku na nádobí a měkký hadr. Plastový rám snese běžnou domácí chemii, ale ne abraziva (drátěnky, prášky s drobnými zrníčky, hrubé strany houbiček), protože poškrábou povrch a v rýhách se pak špína usazuje ještě rychleji. U dřevěných a hliníkových rámů se řiďte pokyny výrobce, protože lakovaná nebo eloxovaná vrstva může na agresivní čističe reagovat jinak než plast.
Gumové těsnění otřete jen vlhkým hadrem, bez rozpouštědel. Pod okenním křídlem a v obvodové drážce bývá vrstva prachu, která těsnění tvrdí. Když je suché, můžete na ně nanést přípravek určený na těsnění oken. Který je pro vaše okna vhodný, poradí návod výrobce nebo servis. Kuchyňský olej a univerzální mazivo z dílny na gumu nepatří. Ve stejný den zkontrolujte, jestli okna dobře dovírají. Pokud profukují, přečtěte si o výměně těsnění oken.
3. Sklo: roztok, stěrka, dosušení
Namočený a dobře vyždímaný hadr vedte po skle celou plochou, hlavně po okrajích, kde se drží špína. Pak přijde stěrka. Přiložte ji k hornímu rohu a stáhněte v jednom tahu dolů, nebo klikatě odshora dolů. Po každém tahu gumu otřete o suchý hadr, jinak vytáhnete kapky, které dělají pruhy. Zbytek vody u spodní hrany setřete suchým hadrem. Okraje můžete nakonec přejet novinovým papírem nebo suchou utěrkou, sklo se tak doleští a nezůstanou na něm vlákna.
Stejně pracují profesionální čističi oken: podle popisu oboru na anglické Wikipedii nanášejí roztok kartáčem nebo hadrem a špínu i vodu stáhnou stěrkou. Doma se to liší jen tím, že nepotřebujete žebřík ani teleskopickou tyč.
4. Parapet a vnější strana
Parapet myjte až nakonec, protože na něj kape voda z rámu i ze skla. Než začnete, zjistěte, z čeho je. Plastový parapet snese jemný čisticí prostředek. Dřevěný nebo laminovaný nesmí zůstat dlouho mokrý. A pokud máte parapet z mramoru nebo jiného vápence (uvnitř bytu není vzácný), nikdy nepoužívejte ocet ani čističe na vodní kámen. Mramor je tvořen hlavně uhličitanem vápenatým (kalcitické mramory obsahují podle Wikipedie více než 95 % kalcitu) a s kyselinami reaguje, takže se povrch zmatní. Stolní ocet obsahuje kyselinu octovou, nejčastěji o síle kolem 8 %, což na kámen stačí.
Vnější stranu myjte jen tam, kam bezpečně dosáhnete. Většina dnešních oken se dá otevřít nebo nechat překlopit tak, aby šlo umýt obě strany zevnitř. Ve vyšším patře se z okna nenaklánějte a nestoupejte na parapet. Že to není planá obava, připomíná i historie: podle české Wikipedie byl smrtelný pád služky při mytí oken v Praze v roce 1908 jednou z příčin, proč se v průběhu 20. století začala okna místo ven otevírat dovnitř.
Žaluzie: nejnáročnější část
Žaluzie jsou z různých materiálů: kovové (obvykle lakovaný hliník), textilní, dřevěné nebo bambusové. Každý materiál chce jiný postup, proto si nejdřív ověřte, co máte doma.
- Hliníkové lamely: nejdřív vysajte prach kartáčovou hubicí, pak lamely otřete hadrem navlhčeným ve vodě s trochou jemného prostředku. Šikovné je navléknout na kuchyňské kleště hadr a vzít lamelu z obou stran najednou.
- Textilní a plisé: vysávat na nejnižší výkon a skvrny řešit lokálně vlhkým hadrem. Některé textilie vodu nesnesou, tak si výrobce ověřte.
- Dřevo a bambus: jen suchý nebo velmi slabě navlhčený hadr a hned dosušit, aby lamely nenasákly a nezkroutily se.
- Venkovní žaluzie: zvláštní kapitola, protože se špína drží v lamelách a vodítkách. Zkontrolujte návod, případně si pozvěte servis.
Rada, která šetří čas: čistěte žaluzie až po umytí oken, protože z nich při oplachu padá prach. A pozor na vodu na ovládacích mechanismech a šňůrkách, vlhkost jim neprospívá.
Nejčastější důvody, proč šmouhy zůstanou
- Moc čisticího prostředku. Zbytek povrchově aktivní látky zaschne a je vidět jako film. Měl by stačit roztok, který je jen lehce mýdlový na dotek.
- Špinavá guma na stěrce. Malý zub nebo písek na hraně dělá stálé pruhy. Guma se dá jemně přebrousit, případně vyměnit.
- Špinavý hadr. Hadr, který jste použili na rámy, na sklo nepatří. Mějte na to dva různé.
- Přímé slunce nebo průvan. Voda se odpaří tak rychle, že nezvládnete stáhnout celé okno.
- Mastný film z kuchyně. U oken v kuchyni umyjte sklo nejprve prostředkem na nádobí a až potom stěrkou.
Domácí mýty o mytí oken
Ocet naředěný ve vodě se na sklo používá, ale na těsnění, kov a kámen ho nedávejte (viz výše). Prací prášek a hrubé drhnutí sklo poškrábou. Na plastové rámy nepoužívejte rozpouštědla, mohla by je zmatnit. Když nevíte, začněte na nenápadném místě.
Rychlá kontrola před zimou
Když je hotovo, projděte okna ještě jednou při šikmém světle, třeba od lampy nebo z boku proti slunci. Šmouhy, které jinak neuvidíte, se ukážou hned a doleštíte je suchým hadrem. Pak vyzkoušejte, jestli se klika otáčí bez drhnutí a jestli okno po zavření nikde neprofukuje. Odtokové otvory v dolním rámu (u plastových oken bývají zvenčí) pročistěte párátkem nebo tenkým drátkem, aby se do zimy nezanesly a voda z rámu odtékala ven.
Časté otázky
Jak často mýt okna?
Praktické pravidlo je dvakrát do roka, na jaře a před zimou, u oken v kuchyni nebo v silném provozu i častěji. Rámy a parapety stačí otřít při běžném úklidu.
Mohu mýt okna v dešti nebo hned po dešti?
Lepší je suchý zamračený den. Déšť sklo nevyčistí, na venkovní straně po něm zůstanou skvrny z prachu, a mokrý rám se špatně čistí.
Čím mýt těsnění?
Vlhkým hadrem s malým množstvím jemného prostředku, bez rozpouštědel a abraziv. Na údržbu použijte přípravek doporučený výrobcem oken.
Jak nejlépe umýt žaluzie?
Nejdřív vysát prach, pak setřít lamely hadrem podle materiálu. Dřevěné a textilní žaluzie namočit nesmíte, kovové snesou vlhký hadr.
Jde umýt okna bez stěrky?
Ano, mikrovláknem a následným doleštěním suchým hadrem nebo novinovým papírem. Stěrka je ale rychlejší a šmouh nechává méně, zvlášť u velkých ploch.
